Od počátku naší existence jsme my lidé filozofovali o tom, co přesně by se mohlo stát po smrti. Někteří lidé jsou například přesvědčeni, že po smrti vstoupíme do něčeho, čemu se nic neříká, a pak bychom už v žádném případě nepřestali existovat. Na druhou stranu někteří lidé předpokládají, že po smrti vystoupíme do domnělého nebe, že náš pozemský život pak skončí, ale my budeme nadále existovat v nebi, tedy na jiné úrovni existence navždy.
Vstup do nového života
Kromě spousty spekulací je jedna věc v zásadě jistá a to ta, že po naší smrti určitě budeme existovat dál (naše duše je nesmrtelná a bude existovat navždy). V tomto kontextu neexistuje smrt jako taková, ale smrt spíše představuje transformaci, tj. my lidé poté zažijeme jedinečnou změnu frekvence a poté vstoupíme do „nového“ nám známého/neznámého světa. Nakonec spolu se svou duší vstupujeme do domněle nového světa (mimo - existuje za námi známým světem - vše má 2 póly - univerzální zákon) a v závislosti na úrovni našeho předchozího stavu vědomí se začleňujeme do odpovídající frekvenční úroveň. Pokud jde o to, náš předchozí pozemský vývoj hraje velmi důležitou roli a je rozhodující pro naši vlastní integraci. Lidé, kteří například v tzv. „době přechodu“ neměli téměř žádné citové spojení, byli více orientovaní na EGO/materiál (tedy spíše chladní, hodně soudili a měli málo znalostí o svém původu a světě), sami, kteří jsou i nadále vědomě uvězněni v iluzorním světě, ke kterému jsme vedeni, a kteří mají jen malou mentální orientaci, by byli v tomto ohledu zařazeni do spíše nízké frekvence (nevyřešené konflikty a jiné duševní problémy si bereme s sebou do hrob, přenést je do našeho budoucího života). Na druhou stranu lidé, kteří více kontrolovali svou vlastní inkarnaci, tj. měli silnější emocionální spojení a ve svém životě ovládali hru duality silněji, měli tendenci být zařazeni do úrovně vysoké frekvence. V konečném důsledku odpovídající frekvenční úroveň, respektive duševní + duchovní vývoj dosažený v předchozím životě, vede k následné integraci.
V podstatě neexistuje žádná domnělá smrt, místo toho se my lidé vždy znovuzrodíme, vždy dostaneme nový fyzický šat a vždy se snažíme, ať už vědomě či nevědomě, o důsledný další rozvoj vlastního ducha..!!
Čím výše se člověk ve svém životě duchovně, emocionálně a především eticky rozvinul, tím déle bude trvat, než se znovu převtělí. Lidé, kteří na oplátku zažili/realizovali pouze minimální vyjádření vlastního systému mysli/těla/ducha, se zase rychleji znovuzrodí/reinkarnují, aby jim byla poskytnuta rychlá šance na další duchovní rozvoj. V konečném důsledku je to také podstatný aspekt našeho života, totiž proces reinkarnace. Tak se my lidé rodíme znovu a znovu. Z tohoto důvodu se místo toho, abychom umírali a byli navždy uhašeni, stále se vracíme, znovu se rodíme, pak se neustále vyvíjíme, poznáváme nové etické a morální názory a snažíme se, ať už vědomě či nevědomě, o úplný rozvoj naší vlastní duchovní mysli. , mluvit o konci našeho vlastního cyklu reinkarnace. Tento postup je prostě spojen s podstatnými faktory a jedním z nich je opět vytvoření stavu vědomí, ze kterého vzniká zcela harmonická + mírumilovná realita, tedy svobodný život, ve kterém se už nenecháme ničím mentálně ovládat - staň se pánem svého znovu vlastní inkarnace.
Každý může ukončit koloběh reinkarnace tím, že se zcela osvobodí od vlastní nerovnováhy, stane se opět pánem své vlastní inkarnace a dosáhne velmi vysoké úrovně etického a morálního vědomí..!!
Z tohoto důvodu také neexistuje smrt v tom smyslu, že nikdy nebyla a nikdy nebude. Jediná věc, která je vždy přítomná, je život, a když se naše fyzická schránka rozpadne, budeme nadále existovat jen tak a jednoho dne se dokonce reinkarnujeme. V tomto smyslu zůstaňte zdraví, šťastní a žijte život v harmonii.
Chcete nás podpořit? Pak klikněte ZDE
