Často jsem na tomto blogu mluvil o tom, že neexistuje žádné domnělé „nic“. Většinou jsem to přebíral v článcích, které se zabývaly tématem reinkarnace nebo života po smrti. Protože v tomto ohledu jsou někteří lidé přesvědčeni, že po smrti vstoupí do domnělé „nicoty“ a že jejich existence pak „zmizí“ úplně.

Základ existence

Každý si samozřejmě může věřit čemu chce a to by mělo být zcela respektováno. Nicméně, když se podíváte na základní strukturu existence, která je zase duchovní povahy, pak je jasné, že nemůže existovat žádné domnělé „nic“ a že takový stav v žádném případě neexistuje. Naopak, my sami bychom měli mít na paměti, že existuje pouze existence a že existence je vším. Kromě toho, že my lidé po smrti nadále žijeme jako duše, což představuje změnu frekvence, a následně se připravujeme na novou inkarnaci, jsme tedy nesmrtelné bytosti a existujeme věčně (vždy v jiné fyzické podobě), měli bychom pochopit, že základ všeho je duchovní. Vše je založeno na mysli, myšlenkách a pocitech. Domnělé „nic“ tedy nemůže existovat, protože existence založená na duchu vším prostupuje a ve všem je také vyjádřena. I když si představíme domnělé „nic“, jádro tohoto „nic“ by bylo myšlenkové/mentální povahy díky naší představivosti. Nebylo by to tedy „nic“, ale mnohem více myšlenka na určitou existenci „nic“. Proto nikdy nebylo „nic“ nebo „nic“ a nikdy nebude „nic“ nebo „nic“, protože všechno je něco, vše je založeno na mysli a myšlenkách, „všechno je“. To je také to, co je na stvoření zvláštní. To vždy existovalo, zejména na nehmotné/mentální úrovni. Velký duch nebo všeprostupující vědomí charakterizuje existenci všeho. Z tohoto důvodu to také znehodnocuje, alespoň svým způsobem, teorii velkého třesku, protože nic nemůže vzniknout z ničeho a pokud se předpokládá, že Velký třesk skutečně existoval, pak vznikl z určité existence. Jak může něco vzniknout z ničeho? Všechny hmotné formy vyjádření tedy také nevznikly z „ničeho“, ale mnohem více z ducha.

Původ veškeré existence, tedy toho, co utváří celé stvoření a dává mu formu, je duchovní povahy. Duch tedy představuje základ všeho a je také zodpovědný za to, že existence je vším a domnělá „neexistence“ není možná. Vše již existuje, vše je ukotveno v jádru stvoření a nikdy nemůže přestat existovat. Podobná situace je s myšlenkami, které si legitimizujeme ve vlastní mysli. Mohou to být pro nás nové nápady, ale nakonec jsou to jen mentální impulsy, které jsme načerpali z nekonečného duchovního moře života..!!

Vše je duchovní povahy, to je původ všeho života. Vždy tu tedy něco bylo, totiž duch (ponecháváme stranou mentální základní strukturu). Stvoření, dalo by se říci i my jako stvoření, protože ztělesňujeme prostor a samotný původní zdroj, jsou tedy bezprostorové a nekonečné bytosti (toto poznání se vymyká pouze vnímání člověka), a to díky své mentální představivosti a také kvůli jejich duchovním vlastnostem, které budou vždy představovat hlavní příčinu. Naše existence nemůže být nikdy uhasena. Naše přítomnost, tedy naše mentální/energetická základní forma, se nemůže jednoduše rozpustit v „nic“, ale nadále existuje. Budeme tedy i nadále existovat navždy. Smrt je tedy pouze rozhraním a provází nás do nového života, do života, ve kterém se dále rozvíjíme a přibližujeme se ke konečné inkarnaci. V tomto smyslu zůstaňte zdraví, šťastní a žijte život v harmonii. 🙂

Jsem rád za každou podporu